Archiv novinek
EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s.
Belgie je třetí evropskou zemí se zelenými dluhopisy

Belgie jde příkladem ostatním státům Evropské Unie a stává se teprve třetím evropským emitentem zelených dluhopisů.

Belgie jde příkladem ostatním státům Evropské Unie a stává se teprve třetím evropským emitentem zelených dluhopisů. Tímto titulem se až doteď mohlo pyšnit pouze Polsko a Francie. Vůbec první asijskou zemí emitující zelené dluhopisy se na druhém konci světa nedávno stala Indonésie.

Emise patnáctiletých belgických dluhopisů v celkovém objemu 4,5 miliardy dolarů (90 miliard korun) je navíc druhou největší zelenou emisí na světě. Dluhopisy jsou úročeny 1,25 %. Manažery emise se staly banky Barclays, BNP Paribas Fortis, Crédit Agricole, ING a JPMorgan.

Zelené dluhopisy patří do kategorie tematických dluhopisů, kam dříve spadaly například válečné, železniční či dálniční dluhopisy. Jejich cílem je zmírnění dopadů klimatických změn na Zemi pomocí investic do obnovitelných zdrojů, solární a větrné energie. Celosvětově se jich v roce 2017 prodalo za více než 150 miliard dolarů a letos to dle odhadů bude ještě více.

Zdroj: Financial Times


Kvalita života v Česku je vyšší než ve Francii nebo ve Velké Británii (5. 2. 2018)

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace.

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace. Zaměřuje se na to, jak si jednotlivé země vedou v různých 11 sledovaných kategoriích. Kategorie reflektují vedle hrubého domácího produktu na hlavu také míru zaměstnanosti, délku a kvalitu života, míru chudoby, příjmovou nerovnost, veřejný dluh nebo znečištění životního prostředí, které ekonomika sama vytváří.

Česká Republika se podle indexu umístila na 15. místě ze všech 103 sledovaných států. Předbíháme tak takové země jako je například Francie, Velká Británie nebo Japonsko. Podle světového ekonomického fóra máme v Česku nízkou míru chudoby, relativně malý rozdíl příjmů mezi bohatými a chudými a nízkou nezaměstnanost. Česká Republika je Světovým ekonomickým fórem zařazena mezi vyspělé země, na rozdíl třeba od Maďarska či Polska, které jsou doposud řazeny mezi země rozvojové.

První místo na základě IDI indexu získalo Norsko, následováno Islandem, Lucemburskem a Švýcarskem.

Zdroj: http://www3.weforum.org/docs/WEF_Forum_IncGrwth_2018.pdf


Česká republika se v rámci Evropské unie řadí mezi země s nejnižším poměrem vládního dluhu k HDP (30. 4. 2018)

Zadlužení členských zemí Evropské unie se oproti roku 2016, kdy se rovnalo 83,3 % hrubého domácí produktu (HDP), v roce 2017 snížilo na 81,6 % ...

Zadlužení členských zemí Evropské unie se oproti roku 2016, kdy se rovnalo 83,3 % hrubého domácí produktu (HDP), v roce 2017 snížilo na 81,6 %. Z údajů statistického úřadu Eurostat navíc vyplývá, že Česká republika měla v rámci Evropské unie čtvrtý nejnižší poměr vládního dluhu k výkonu ekonomiky.

Největší zadlužení bylo na konci loňského roku zaznamenáno v Řecku, kde se poměr dluhu k HDP rovnal téměř 179 %. Nejlépe si v rámci tohoto ukazatele vedlo Estonsko, jehož zadlužení činilo pouze devět procent hrubého domácího produktu. V České republice kleslo zadlužení na 34,6 % HDP z 36,8 % zaznamenaných na konci roku 2016.

Schodek veřejných financí v členských zemích EU se loni snížil na 1 % HDP z původních 1,6 % roku 2016. Dvanáct členských zemí, včetně České republiky, přitom vykázalo přebytek. V České republice činil přebytek 1,6 % HDP, což představovalo třetí nejvyšší úroveň v EU. V samotné eurozóně zadlužení kleslo z 89 % HDP v roce 2016 na 86,7 % HDP. Rozpočtový schodek se snížil na 0,9 % HDP z předloňských 1,5 %.


Bitcoin už se nevyplácí ani těžit, je příliš levný

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů...

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů, v posledních dnech se jeho cena přitom propadla pod úroveň 8 000 dolarů. Model CNBC zahrnuje tři faktory, náklady na hardware, cenu elektřiny a další náklady, například provoz chladicích zařízení. Vytěžení bitcoinu navíc trvá stále déle a tím je těžba tedy i nákladnější. Bitcoin se těží energeticky náročným procesem, ke kterému se využívá vysoká výpočetní síla počítačového hardwaru. Vzhledem k vysoké poptávce po hardwarových komponentech navíc vzrostla i cena vybavení potřebného k těžení.

Výnosy těžařů se kvůli velkému zájmu o těžení snížily od prosince o polovinu, tvrdí generální ředitel serveru CryptoCompare Charlie Hayter. S bitcoinem to tak začíná vypadat čím dál hůř. Podle Stefana Hofrichtera, hlavního ekonoma a investičního stratéga nadnárodní investiční společnosti Allianz Global Investors, se jeho cena dříve či později propadne k nule. Podle něj bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu. Například zlato je akceptováno a používáno lidstvem jako platidlo či uchovatel hodnoty již po více než dva a půl tisíce let v porovnání s necelou dekádou v případě bitcoinu. Jde tak o další výraznou osobu, která bitcoin nepovažuje za perspektivní, což mu dále ubírá.


Česká ekonomika na konci roku zrychlila růst

Tuzemská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 % z 5,1 % v předchozím čtvrtletí.

Tuzemská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 % z 5,1 % v předchozím čtvrtletí. Mezičtvrtletní růst zůstal na 0,5 procenta. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 %. Růst ekonomiky byl v závěru roku podpořen především domácí poptávkou. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,3 %, nejvíce od roku 2007. Investiční výdaje firem směřovaly zejména na stavební investice a do strojního vybavení. Hlavním faktorem celoročního růstu byla zahraniční poptávka. Dařilo se vyvážet auta, elektrická zařízení a chemické produkty.

Růst ekonomiky je rovnoměrně rozložený a zaručuje dobrý vývoj i v letošním roce. Nicméně růst HDP by měl letos podle odhadů kvůli postupnému vyčerpání kapacit zpomalit na zhruba 3,5 %. Kromě solidního růstu soukromé spotřeby porostou i investice. K těm soukromé společnosti motivuje stálý nedostatek pracovní síly a nadále poměrně nízké úrokové sazby.


Kvalita života v Česku je vyšší než ve Francii nebo ve Velké Británii (5. 2. 2018)

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace.

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace. Zaměřuje se na to, jak si jednotlivé země vedou v různých 11 sledovaných kategoriích. Kategorie reflektují vedle hrubého domácího produktu na hlavu také míru zaměstnanosti, délku a kvalitu života, míru chudoby, příjmovou nerovnost, veřejný dluh nebo znečištění životního prostředí, které ekonomika sama vytváří.

Česká Republika se podle indexu umístila na 15. místě ze všech 103 sledovaných států. Předbíháme tak takové země jako je například Francie, Velká Británie nebo Japonsko. Podle světového ekonomického fóra máme v Česku nízkou míru chudoby, relativně malý rozdíl příjmů mezi bohatými a chudými a nízkou nezaměstnanost. Česká Republika je Světovým ekonomickým fórem zařazena mezi vyspělé země, na rozdíl třeba od Maďarska či Polska, které jsou doposud řazeny mezi země rozvojové.

První místo na základě IDI indexu získalo Norsko, následováno Islandem, Lucemburskem a Švýcarskem.

Zdroj: http://www3.weforum.org/docs/WEF_Forum_IncGrwth_2018.pdf


ČNB upravuje portfolio devizových rezerv (15.1.2018)

Za loňský rok, kdy centrální banka opustila kurzový závazek, koruna EURCZK vyskočila k euru o 5,7 procenta a stala se tak druhou nejvíce posilující měnou.

Za loňský rok, kdy centrální banka opustila kurzový závazek, koruna EURCZK vyskočila k euru o 5,7 procenta a stala se tak druhou nejvíce posilující měnou. Hodnota devizových rezerv ČNB dosahuje 123,4 miliardy eur, což se rovná 66 procentům hrubého domácího produktu země. Banka ve čtvrtek ráno oznámila, že využije více než polovinu svého portfolia devizových rezerv na investice do nástrojů s delší dobou splatnosti a vyšším výnosem, zejména do dluhopisů. Své devizové rezervy rozdělí do dvou tranší tak, aby mohla lépe spravovat své investiční portfolio poté, co rezervy za 3,5 roku trvání kurzového závazku vzrostly téměř pětinásobně. ČNB nyní bude nově investovat zhruba 55 procent devizových rezerv do nástrojů s delší splatností, které by jí měly přinášet vyšší výnos a kde se prodlouží investiční horizont. Zbylých 45 procent v takzvané likvidní tranši bude centrální banka používat pro nutné a bezpečné fungování z hlediska měnové politiky a bude je investovat téměř výlučně do dvou základních rezervních měn, do eur a dolarů. Guvernér dále upřesnil, že v likvidní tranši devizových rezerv má ČNB 56,7 miliardy eur, zatímco v investiční tranši má 64,8 miliardy eur.


MFČR zveřejnilo plán financování státního dluhu na příští rok (24.12.2017)

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Uvádí to v nově zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018.

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Uvádí to v nově zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018. Pro letošek počítá, podle aktualizace strategie z června, s 290,9 miliardy korun. Ministerstvo chystá plánované výdaje pokrýt emisemi státních dluhopisů převážně se splatnostmi nad pět let. Tím potvrzuje záměr prodlužovat splatnost státního dluhu. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla letos činit minimálně 150 miliard korun. Celkově pro letošek Ministerstvo očekává pokles podílu státního dluhu z loňské úrovně 33,8 % na úroveň 32,4 % HDP.

V rámci financování počítá Ministerstvo příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 50 miliard korun, splátkou tří emisí dluhopisů za 184,4 miliardy, splátkou zahraniční emise státních dluhopisů za 2 miliardy eur (zhruba 51 miliard Kč), splátkou čtyř emisí spořicích státních dluhopisů za 16,4 miliardy korun a refinancováním emisí státních pokladničních poukázek za 44 miliard korun. Do financování chce zapojit i volné peníze ze souhrnných účtů státní pokladny. Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo očekává příští rok čisté úrokové výdaje 45,5 miliardy korun, zatímco letos hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. To je o 6,5 miliardy korun méně než původně plánovalo.


Koruna je nejsilnější od října 2013 (26.11.2017)

Česká měna nadále posiluje a prolomila další důležitou hranici. Její kurz vůči euru se dostal pod úroveň 25,50. Je tak nejsilnější nejen od dubnového konce intervencí ČNB, ale dokonce od října 2013.

Česká měna nadále posiluje a prolomila další důležitou hranici. Její kurz vůči euru se dostal pod úroveň 25,50. Je tak nejsilnější nejen od dubnového konce intervencí ČNB, ale dokonce od října 2013. Od 6. dubna, kdy k ukončení umělého oslabování nad 27 korun za euro došlo, již posílila o zhruba 6 %. Posilování koruny je způsobeno především pozitivním ekonomickým vývojem a očekáváním ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Trhy překvapil především guvernér Jiří Rusnok, podle kterého jsou šance prosincového zvýšení sazeb ČNB padesát na padesát.

Rusnok řekl, že zvýšení repo sazby by se mohlo opět odehrát v rozsahu 25 bazických bodů, stejně jako v listopadu, kdy tato klíčová sazba ČNB stoupla na 0,5 %. To by odpovídalo hladkému návratu k normální měnové politice ČNB. Možnost, že by se na prosincovém zasedání mohly sazby zvýšit, připustil také viceguvernér Mojmír Hampl. Samozřejmě už jen samotné vyjádření členu bankovní rady má na trh značný efekt. Posilování koruny je pro české domácnosti především před Vánocemi pozitivní zprávou. Navzdory posilování měny se však daří i českým exportérům. Za prvních 10 měsíců letošního roku podle odhadů Asociace exportérů dosáhl objem vývozu do zahraničí už 4,15 bilionu korun, což je více než za celý loňsky rok.

Zdroj: Thomson Reuters


Ekonomický růst EU i eurozóny překonal očekávání (5. 11. 2017)

Meziroční hospodářský růst v eurozóně dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,5 %, oproti 2,3 % v předchozím čtvrtletí. V celé Evropské unii byl meziroční růst také 2,5%, což je opět zrychlení oproti 2,4 % v předchozím čtvrtletí.

Meziroční hospodářský růst v eurozóně dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,5 %, oproti 2,3 % v předchozím čtvrtletí. V celé Evropské unii byl meziroční růst také 2,5%, což je opět zrychlení oproti 2,4 % v předchozím čtvrtletí. Data vychází z předběžného odhadu Eurostatu, který čerpá z údajů od 17 členských zemí, jež mají na hrubém domácím produktu eurozóny podíl 94 % a na HDP celé EU pak 90 %.

Eurostat uvádí také data o inflaci, která byla v říjnu v eurozóně 1,4 %. Spotřebitelské ceny v zemích platících společnou evropskou měnou tak v říjnu rostly o desetinu procenta pomaleji než v předcházejícím měsíci. Nejvýraznější vliv na podobu inflace měly v říjnu ceny energií, které vzrostly o 3 %, v září to bylo o 3,9 %. O 2,4 % se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků a ceny služeb rostly o 1,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně v září klesla na 8,9 % ze srpnových 9,0 % a byla tak na nejnižší úrovni od ledna 2009. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti činila 7,5 %, což je stejně jako v srpnu. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České Republice, kde v září klesla dokonce na 2,7 %. Následuje Německo s 3,6 % a Malta se 4,1 %. Nejhůře je na tom stále Řecko s 21 % a Španělsko s 16,7 %.