Archiv novinek
EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s.
Průměrná mzda stoupla na 31516 korun

Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí stoupla meziročně o 2458 korun na 31 516 korun. Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se zvýšila o šest procent, uvedl ČSÚ. Rychleji rostou mzdy lidem s nižšími výdělky.

Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí stoupla meziročně o 2458 korun na 31 516 korun. Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se zvýšila o šest procent, uvedl ČSÚ. Rychleji rostou mzdy lidem s nižšími výdělky. Průměrná hrubá mzda oproti stejnému období loni stoupla o 8,5 procenta, po očištění o inflaci rostla o šest procent. Medián mezd stoupl na 27 719 korun.

„Výrazné je, že medián – tedy prostřední mzda – roste podstatně rychleji než mzda průměrná, která je hodně ovlivněna vysokými výdělky. Rostou především mzdy v té nižší oblasti. U žen s nejnižšími výdělky je nárůst takřka dvacetiprocentní. Celkově se tak diferenciace mezd uzavírá,“ řekl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Nejvyšší průměrná mzda je v Praze, 39 298 korun, naopak nejnižší je v Karlovarském kraji – 27 994 korun.

Zdroj: Novinky.cz


Nové vzory bankovek

Česká národní banka 5.9.2018 uvedla do oběhu vydání nové emise bankovek v nominální hodnotě 100 a 200 korun.

Česká národní banka 5.9.2018 uvedla do oběhu vydání nové emise bankovek v nominální hodnotě 100 a 200 korun. Vzhledově sice vypadají bankovky stále stejně, ale přibyly nové ochranné prvky proti padělání. Umožní oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích a efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu. Nové bankovky budou mít poprvé podpis Jiřího Rusnoka jako guvernéra centrální banky. Starší bankovky zůstávají i nadále v platnosti.

Zdroj: Hospodářské noviny, Novinky.cz


Státní fond rozvoje bydlení podporuje půjčky pro mladé

V úterý 14.8. večer se před pražskou budovou Státního fondu pro rozvoj bydlení začali řadit první lidé, kteří si zažádali o státní půjčku na bydlení – zvýhodněný úvěr pro mladé do 36 let

V úterý 14.8. večer se před pražskou budovou Státního fondu pro rozvoj bydlení začali řadit první lidé, kteří si zažádali o státní půjčku na bydlení – zvýhodněný úvěr pro mladé do 36 let, kterým mohou financovat pořízení nového bydlení. Termín pro podávání žádostí začínal ve středu ráno. Dotyční žadatelé se báli, aby je někdo nepředběhl.

Fond má na půjčky k dispozici 650 milionů korun a poskytuje je o poznání výhodněji než komerční banky. O tom, kdo půjčku od státu dostane, tak rozhodoval i termín podání. K pátečnímu odpoledni, kdy se příjem žádostí pro tento týden uzavřel, dorazilo na fond celkem 320 žádostí. Celková vyžádaná částka pak činí 371 milionů korun.

Zdroj: Hospodářské noviny


Podle předběžného odhadu vzrostlo HDP ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,3 %.

Růst české ekonomiky pokračoval i ve 2. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl podle předběžného odhadu o 0,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí

Růst české ekonomiky pokračoval i ve 2. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl podle předběžného odhadu o 0,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku vzrostl o 2,3 %. V mezičtvrtletním srovnání si tak ekonomika stále udržuje svou výkonnost, meziročně však došlo kvůli vysoké srovnávací základně k poklesu dynamiky růstu.

Pro pozitivní vývoj ekonomiky měla nadále klíčový význam domácí poptávka. K růstu HDP nejvíce přispěly spotřební výdaje domácností následované investičními výdaji podniků. Kladný příspěvek k vývoji HDP zaznamenal také zahraniční obchod. K tvorbě hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl a odvětví obchodu a stavebnictví.

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/predbezny-odhad-hdp-2-ctvrtleti-2018


Domácí investoři do realit investují i mimo Prahu (25.7.2018)

Investoři říkají, že na trhu není dost zajímavých příležitostí. To platí pro řadu zemí a je to dané objemem peněz, který je v oběhu. V Česku je průměrná výše transakce u komerčních nemovitostí 50 milionů eur.

Investoři říkají, že na trhu není dost zajímavých příležitostí. To platí pro řadu zemí a je to dané objemem peněz, který je v oběhu. V Česku je průměrná výše transakce u komerčních nemovitostí 50 milionů eur. Někteří investoři vyhledávají akvizice v řádech stovek milionů eur, kterých ale v Česku tolik není. Přesto je na českém trhu na prodej dostatek nemovitostí. Před 10 lety byl velmi malý rozdíl mezi návratností investice do moderní kancelářské budovy vysoké kvality a 10−12 let staré budovy. Dnes je tato mezera větší a návratnost investice do starších budov je rychlejší.

Prostor pro pokles výnosů z nemovitostí analytik Omar Sattara moc nevidí, protože dle něho úrokové sazby porostou, stejně jako inflace. Vidí smysl v investicích do dlouhodobě pronajatých budov s dobrými nájemci s ročním výnosem přibližně 4,75 procenta. „Je to lepší než nechat peníze na vkladu v bance, který vynáší 1,25 procenta“, říká Omar Sattara.

Zdroj: Hospodářské noviny


Bankovní rada ČNB zvýšila úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky zvýšila dvoutýdenní repo sazbu. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

Bankovní rada České národní banky zvýšila dvoutýdenní repo sazbu. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento. ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na dvě procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

Důvodem zvýšení sazeb byl podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna v posledních týdnech oslabila a inflace se dostala nad dvouprocentní cíl ČNB. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 28. června 2018.

Zdroj: ČNB, České noviny


Belgie je třetí evropskou zemí se zelenými dluhopisy

Belgie jde příkladem ostatním státům Evropské Unie a stává se teprve třetím evropským emitentem zelených dluhopisů.

Belgie jde příkladem ostatním státům Evropské Unie a stává se teprve třetím evropským emitentem zelených dluhopisů. Tímto titulem se až doteď mohlo pyšnit pouze Polsko a Francie. Vůbec první asijskou zemí emitující zelené dluhopisy se na druhém konci světa nedávno stala Indonésie.

Emise patnáctiletých belgických dluhopisů v celkovém objemu 4,5 miliardy dolarů (90 miliard korun) je navíc druhou největší zelenou emisí na světě. Dluhopisy jsou úročeny 1,25 %. Manažery emise se staly banky Barclays, BNP Paribas Fortis, Crédit Agricole, ING a JPMorgan.

Zelené dluhopisy patří do kategorie tematických dluhopisů, kam dříve spadaly například válečné, železniční či dálniční dluhopisy. Jejich cílem je zmírnění dopadů klimatických změn na Zemi pomocí investic do obnovitelných zdrojů, solární a větrné energie. Celosvětově se jich v roce 2017 prodalo za více než 150 miliard dolarů a letos to dle odhadů bude ještě více.

Zdroj: Financial Times


Kvalita života v Česku je vyšší než ve Francii nebo ve Velké Británii (5. 2. 2018)

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace.

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace. Zaměřuje se na to, jak si jednotlivé země vedou v různých 11 sledovaných kategoriích. Kategorie reflektují vedle hrubého domácího produktu na hlavu také míru zaměstnanosti, délku a kvalitu života, míru chudoby, příjmovou nerovnost, veřejný dluh nebo znečištění životního prostředí, které ekonomika sama vytváří.

Česká Republika se podle indexu umístila na 15. místě ze všech 103 sledovaných států. Předbíháme tak takové země jako je například Francie, Velká Británie nebo Japonsko. Podle světového ekonomického fóra máme v Česku nízkou míru chudoby, relativně malý rozdíl příjmů mezi bohatými a chudými a nízkou nezaměstnanost. Česká Republika je Světovým ekonomickým fórem zařazena mezi vyspělé země, na rozdíl třeba od Maďarska či Polska, které jsou doposud řazeny mezi země rozvojové.

První místo na základě IDI indexu získalo Norsko, následováno Islandem, Lucemburskem a Švýcarskem.

Zdroj: http://www3.weforum.org/docs/WEF_Forum_IncGrwth_2018.pdf


Česká republika se v rámci Evropské unie řadí mezi země s nejnižším poměrem vládního dluhu k HDP (30. 4. 2018)

Zadlužení členských zemí Evropské unie se oproti roku 2016, kdy se rovnalo 83,3 % hrubého domácí produktu (HDP), v roce 2017 snížilo na 81,6 % ...

Zadlužení členských zemí Evropské unie se oproti roku 2016, kdy se rovnalo 83,3 % hrubého domácí produktu (HDP), v roce 2017 snížilo na 81,6 %. Z údajů statistického úřadu Eurostat navíc vyplývá, že Česká republika měla v rámci Evropské unie čtvrtý nejnižší poměr vládního dluhu k výkonu ekonomiky.

Největší zadlužení bylo na konci loňského roku zaznamenáno v Řecku, kde se poměr dluhu k HDP rovnal téměř 179 %. Nejlépe si v rámci tohoto ukazatele vedlo Estonsko, jehož zadlužení činilo pouze devět procent hrubého domácího produktu. V České republice kleslo zadlužení na 34,6 % HDP z 36,8 % zaznamenaných na konci roku 2016.

Schodek veřejných financí v členských zemích EU se loni snížil na 1 % HDP z původních 1,6 % roku 2016. Dvanáct členských zemí, včetně České republiky, přitom vykázalo přebytek. V České republice činil přebytek 1,6 % HDP, což představovalo třetí nejvyšší úroveň v EU. V samotné eurozóně zadlužení kleslo z 89 % HDP v roce 2016 na 86,7 % HDP. Rozpočtový schodek se snížil na 0,9 % HDP z předloňských 1,5 %.


Bitcoin už se nevyplácí ani těžit, je příliš levný

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů...

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů, v posledních dnech se jeho cena přitom propadla pod úroveň 8 000 dolarů. Model CNBC zahrnuje tři faktory, náklady na hardware, cenu elektřiny a další náklady, například provoz chladicích zařízení. Vytěžení bitcoinu navíc trvá stále déle a tím je těžba tedy i nákladnější. Bitcoin se těží energeticky náročným procesem, ke kterému se využívá vysoká výpočetní síla počítačového hardwaru. Vzhledem k vysoké poptávce po hardwarových komponentech navíc vzrostla i cena vybavení potřebného k těžení.

Výnosy těžařů se kvůli velkému zájmu o těžení snížily od prosince o polovinu, tvrdí generální ředitel serveru CryptoCompare Charlie Hayter. S bitcoinem to tak začíná vypadat čím dál hůř. Podle Stefana Hofrichtera, hlavního ekonoma a investičního stratéga nadnárodní investiční společnosti Allianz Global Investors, se jeho cena dříve či později propadne k nule. Podle něj bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu. Například zlato je akceptováno a používáno lidstvem jako platidlo či uchovatel hodnoty již po více než dva a půl tisíce let v porovnání s necelou dekádou v případě bitcoinu. Jde tak o další výraznou osobu, která bitcoin nepovažuje za perspektivní, což mu dále ubírá.