Archiv novinek
EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s.
České hospodářství vzrostlo o 4,7 % (8.10.2017)

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,7 %. Oproti předchozímu kvartálu se česká ekonomika zvýšila o 2,5 %.

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,7 %. Oproti předchozímu kvartálu se česká ekonomika zvýšila o 2,5 %. Jedná se o nejnovější údaje Českého statistického úřadu. Hlavním tahounem zůstává domácí poptávka. Solidní zrychlení zaznamenala i spotřeba domácností, zatímco zahraniční obchod působil do mezičtvrtletního růstu mírně negativně. Významný podíl na růstu v druhém čtvrtletí měla také investiční aktivita.

Podle ČSÚ se ve druhém čtvrtletí dařilo většině odvětví národního hospodářství. K růstu přispěl hlavně zpracovatelský průmysl tažený nejen výrobou aut, ale například i zvýšením produkce elektrických přístrojů a zařízení. Od letošního dubna do června však klesla ziskovost podniků meziročně o 2,9 procentního bodu na 49,6 %. To souviselo s rostoucími mzdovými náklady, které se zvýšily meziročně o 9,4 %. Reálné příjmy domácností vzrostly ve druhém čtvrtletí o 2,6 % a spotřeba na obyvatele o 2,9 %. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření byl 24 596 korun.


Koruna posiluje nejvíce ze všech měn na světě (8.10.2017)

Česká koruna od ukončení intervencí ČNB posiluje vůči euru nejvíce ze všech měn světa. Ve středu 4. října se její kurz na mezibankovním trhu dostal až na hodnotu 25,87 za euro.

Česká koruna od ukončení intervencí ČNB posiluje vůči euru nejvíce ze všech měn světa. Ve středu 4. října se její kurz na mezibankovním trhu dostal až na hodnotu 25,87 za euro. Postupně se tak přibližuje úrovním před zahájením intervencí České národní banky v listopadu 2013. Posílení koruny pod hranici 25,9 koruny za euro bylo taženo vývojem v regionu, jelikož vůči euru sílil výrazně jak polský zlotý, tak maďarský forint. Koruna tak od začátku roku již vůči euru posílila o více než 4 %, což je dáno i tím, že ji až do dubna centrální banka uměle oslabovala ve snaze odvrátit deflaci, podpořit ekonomiku a zrychlit růst spotřebitelských cen.

Mírou zpevňování vůči euru od začátku roku se koruně z ostatních měn přibližují pouze mosambický nový metical, srbský dinár a polský zlotý. Vůči americkému dolaru koruna posílila dokonce o více než 16 %. Česká koruna by si navíc mohla udržet prvenství i ve zbytku roku. Všeobecně se předpokládá její další posilování. Důvodem je očekávání, že ČNB bude na svém listopadovém zasedání pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.


Investice do domácích fondů pokračují v růstu (11. 9. 2017)

Podle údajů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) bylo v domácích a zahraničních fondech nabízených v České republice zainvestováno na konci prvního pololetí letošního roku 455,6 miliardy korun.

Podle údajů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) bylo v domácích a zahraničních fondech nabízených v České republice zainvestováno na konci prvního pololetí letošního roku 455,6 miliardy korun. Majetek v podílových fondech tak vzrostl během druhého čtvrtletí roku 2017 o 10,48 miliardy korun, tedy o 2,36 %. Investice do fondů tak nepřestávají růst a drží se na dosud nejvyšší úrovni. Rostly především investice do domácích fondů a to o 10,1 miliard korun, tedy o 4,1 %. Mírnějším tempem rostly investice do zahraničních fondů. Celkově o 365 milionů.

Nárůst majetku zaznamenala aktiva strukturovaných fondů, akciových fondů, smíšených fondů, fondy fondů a nemovitostních fondů. Z fondů jsou nejoblíbenější smíšené fondy, které investují do akcií i dluhopisů. Dohromady je v nich více než třetina z celkového objemu. V druhém čtvrtletí letošního roku rostla aktiva nejrychleji v domácích smíšených fondech, a to v absolutním vyjádření o 6,4 miliardy korun. Díky tomu tak překonaly úroveň 100 miliard korun.


Růst české ekonomiky překvapil, v druhém čtvrtletí byl nejvyšší v historii (21.8.2017)

Česká ekonomika za druhé čtvrtletí příjemně překvapila a vykázala nejrychlejší růst v historii. Dle předběžných výsledků Českého statistického úřadu vzrostlo HDP meziročně o 4,5 %.

Česká ekonomika za druhé čtvrtletí příjemně překvapila a vykázala nejrychlejší růst v historii. Dle předběžných výsledků Českého statistického úřadu vzrostlo HDP meziročně o 4,5 %. Analytický konsensus předpovídal celkem robustní růst o 2,9 %. Mezičtvrtletně byl vykázán růst o 2,3 % a jedná se tak o nejrychlejší růst od roku 1996, což je dostupnost statistických údajů. Česká republika tak vykazuje jeden z nejvyšších růstů mezi státy Evropské unie po Rumunsku a Polsku. Data o skladbě HDP zveřejní statistický úřad 1. září. Již nyní lze ale říci, že růst táhla především spotřeba domácností a investiční činnost. Díky zrychlenému růstu HDP řada institucí a ekonomů přehodnotila výhledy celoročního růstu HDP. V průběhu července odhadu vzrostly na hodnoty okolo 3 %, nyní se přibližují ke 4 %. Ministerstvo financí a Česká národní banka zatím stále počítají s růstem přes 3 %.


ČNB po téměř 10 letech zvýšila úrokové sazby (6.8.2017)

Česká národní banka na svém zasedání 3. července po téměř 10 letech zvýšila své základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjejí ceny úvěrů nebo úročení spořicích či termínovaných účtů, vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 %.

Česká národní banka na svém zasedání 3. července po téměř 10 letech zvýšila své základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjejí ceny úvěrů nebo úročení spořicích či termínovaných účtů, vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 %. Vzrostla tak z rekordně nízké úrovně 0,05 %, což je považováno za technickou nulu, na kterou ji ČNB snížila v roce 2012. Současně centrální banka rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 0,25 procentního bodu na 0,50 %. Za tuto sazbu si komerční banky mohou půjčit u centrální banky oproti zástavě cenných papírů. Obě tato zvýšení v podstatě zvyšují cenu peněz na mezibankovním trhu, což se označuje jako restriktivní monetární politika.

Zvýšením sazeb se ČNB snaží zchladit tuzemskou ekonomiku, která se začíná pomalu přehřívat. Inflace překročila 2% cíl ČNB, zadlužení ekonomických subjektů poměrně výrazně roste a míra úspor klesá. Ekonomický růst také působí na zvyšování mezd, což nadále působí na růst inflace a vzniká takzvaná inflační spirála. ČNB chce tak svým krokem omezit množství peněz v ekonomice a tím působit proti inflačním tlakům. Zatím se ale jedná jen o mírný růst a lze očekávat další zvyšování. Diskontní sazbu ČNB dokonce ponechala na úrovni 0,05 %. Přesto je první evropskou centrální bankou, která se v průběhu současného hospodářského cyklu rozhodla tento krok učinit. Úrokové sazby v Česku se naposledy zvyšovaly v únoru 2008, kdy klíčová dvoutýdenní repo sazba vzrostla na 3,75 %.

Zvyšování úrokových sazeb v jedné ekonomice, zvláště pokud v těch ostatních přetrvávají rekordně nízké až záporné sazby, zpravidla přiláká zahraniční kapitál. Na zvýšení úrokových sazeb ČNB tak téměř okamžitě reagoval vývoj české koruny. Vůči euru se dostala na nejsilnější úroveň od dubnového ukončení devizových intervencí a posílila na 25,90 koruny za euro. Následně však opět mírně oslabila a vrátila se lehce nad úroveň 26 korun za euro.

Česká národní banka také zveřejnila svoji novou prognózu makroekonomického vývoje. Co se týče inflace, tak ČNB očekává, že se bude po zbytek letošního roku držet nad jejím 2% cílem. Klesat by měla začít až začátkem příštího roku. Podle prognózy tak budou pokračovat inflační tlaky a nadále poskytovat podněty pro zvyšování sazeb. ČNB také zvýšila svůj odhad růstu HDP pro letošní i příští rok. Dosavadní květnová prognóza odhadovala, že se HDP letos zvýší o 2,9 %, ta nejnovější již odhaduje růst 3,6 %. Na rok 2018 ČNB odhaduje, že ekonomický růst dosáhne 3,2 %, dosud počítala s přírůstkem HDP o 2,8 %.


Česko má stále jedno z nejnižších zadlužení v Evropě (23.7.2017)

Eurostat zveřejnil údaje o vývoji zadlužení evropských zemí v prvním čtvrtletí letošního roku. Průměrné zadlužení celé Evropské unie se mírně zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 84,1 % HDP.

Eurostat zveřejnil údaje o vývoji zadlužení evropských zemí v prvním čtvrtletí letošního roku. Průměrné zadlužení celé Evropské unie se mírně zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 84,1 % HDP. V zemích platících eurem je pak průměrné zadlužení 89,5 %. Česká republika tak patří se svým zadlužením 39,9 % k těm méně zadluženým. V prvním čtvrtletí letošního roku ale zadlužení Česka rostlo nejrychlejším tempem ze všech evropských zemí, a to 3,1 procentního bodu. Přesto mělo Česko na konci prvního čtvrtletí v rámci EU šestý nejnižší poměr vládního dluhu vůči HDP.

Na konci loňska byla zadluženost Česka dokonce čtvrtá nejnižší v rámci sledování Eurostatu. Nejvýraznější pokles míry zadlužení během prvního letošního čtvrtletí zaznamenalo Řecko, a to o 2,9 procentního bodu na 176,2 % HDP, především díky finančním výpomocem a úlevám. Stále se ale jedná o nejvyšší zadlužení v Evropě. Velmi vysoké je také stále zadlužení Itálie, které nadále roste. Nejnižší zadlužení má z Evropy Estonsko, a to pouhých 9,2 % HDP.

Tabulka: Zadlužení vybraných států Evropy jako % z HDP

1Q20174Q2016
Estonsko9,29,5
Lucembursko23,020,0
Bulharsko28,629,5
Dánsko36,737,7
Norsko37,235,6
Česká republika39,936,8
Nizozemí59,661,8
Finsko62,663,1
Německo66,968,3
Maďarsko74,374,1
EU84,183,6
Chorvatsko86,483,7
VB88,089,3
Eurozóna89,589,2
Francie98,796,3
Španělsko100,499,4
Belgie107,7106,0
Portugalsko130,5130,3
Itálie134,7132,6
Řecko176,2179,0

Zdroj dat: Eurostat


Objem bankovních úvěrů pro domácnosti rostl v eurozóně nejrychleji za osm let (2. 7. 2017)

Podle nejnovějších údajů Evropské centrální banky (ECB) vzrostl v květnu objem poskytnutých bankovních úvěrů pro domácnosti nejrychlejším tempem od finanční krize před osmi lety.

Podle nejnovějších údajů Evropské centrální banky (ECB) vzrostl v květnu objem poskytnutých bankovních úvěrů pro domácnosti nejrychlejším tempem od finanční krize před osmi lety. Meziroční růst objemu úvěrů pro domácnosti zrychlil na 2,6 % z dubnového tempa 2,4 %. Bylo to sice nejvyšší tempo od března 2009, stále jde ale o necelou polovinu úrovně z doby před finanční a dluhovou krizí. Největší část úvěrů pro domácnosti tvořily hypotéky. Jde tak o potvrzení, že v zemích platících eurem zesiluje úvěrová aktivita. Ta je často klíčovým ukazatelem budoucího vývoje ekonomiky. Pokud domácnosti zvyšují svoji zadluženost, mají pozitivní očekávání ohledně budoucího vývoje ekonomiky, zaměstnanosti a úrovně svých příjmů.

Silné tempo vykazoval i růst úvěrů pro podnikatelské subjekty. Úvěry pro podnikatele rostly v květnu o 2,4 %, stejně jako o měsíc dříve. Růst úvěrů v tomto segmentu tak sice stagnuje, jedná se ale o poměrně vysoké tempo. Navíc se stále jedná o nejvyšší tempo růstu od roku 2009. Růst úvěrů je odrazem několikaleté uvolněné měnové politiky, v rámci které ECB podporuje ekonomiku levnými penězi ve formě rekordně nízkých úrokových sazeb a nákupů státních dluhopisů. ECB na svém posledním zasedání z počátku června nechala základní úrokové sazby i program nákupů cenných papírů beze změn, vyloučila ale další snižování úroků.


Eurozóna schválila další finanční pomoc pro Řecko (18.6.2017)

Řecko bude moci ze záchranného fondu eurozóny ESM dostat novou část úvěru z třetího záchranného programu v sumě 8,5 miliardy eur (zhruba 223 miliard Kč).

Řecko bude moci ze záchranného fondu eurozóny ESM dostat novou část úvěru z třetího záchranného programu v sumě 8,5 miliardy eur (zhruba 223 miliard Kč). Ministři financí eurozóny se na tom ve čtvrtek 15. června dohodli v Lucemburku a po řadě měsíců odkladů tak Řecku pošlou další část z už dříve slíbené půjčky. Řecko peníze nutně potřebuje, aby mohlo v červenci uhradit splátku starých dluhů. Navíc Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že poskytne Řecku nový záložní úvěr, čímž obnovuje svou finanční pomoc této zadlužené zemi.

Eurozóna již dříve několikrát slíbila, že Řecku ulehčí dluhové břemeno, které v současnosti dosahuje zhruba 180 % hrubého domácího produktu země. Řecko tak vyvíjelo tlak na ostatní země, aby poskytly konkrétní slib, jak hodlají tento krok uskutečnit. Padl například návrh, na prodloužení splatnosti půjček a odložení platby úroků. Německo ale tvrdí, že o snížení dluhu mohou začít hovory teprve poté, co v polovině příštího roku současný řecký záchranný program vyprší. Podle něj není zatím vůbec jasné, zda Řecko tento krok potřebuje. Pokud by se tamní ekonomika vyvíjela dle předpokladů, bylo by Řecko schopné dluhy splácet.

Zdroj: Thomson Reuters


Rusnok plánuje zvýšení sazeb nejdříve v druhé polovině roku (2. 6. 2017)

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok zatím nevidí naléhavý důvod ke zvýšení úrokových sazeb. Vývoj kurzu koruny i inflace je podle něj pozitivní.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok zatím nevidí naléhavý důvod ke zvýšení úrokových sazeb. Vývoj kurzu koruny i inflace je podle něj pozitivní. V dubnu byla meziroční inflace v Česku 1,97 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v březnu, v podstatě tedy na inflačním cíli ČNB. Rusnok také uvedl, že podle odhadů ČNB se bude inflace tohoto cíle držet. Pozitivní je podle guvernéra také vývoj kurzu koruny po dubnovém ukončení intervencí. Nedošlo k žádnému výraznějšímu šoku, koruna jen pozvolna mírně posiluje. Podle Rusnoka jde o odpovídající mírné zpřísnění měnových podmínek, se kterým je ČNB spokojená.

Na svém zasedání na začátku května, prvním po ukončení intervencí, nechala bankovní rada ČNB jednomyslně úrokové sazby beze změny na současné rekordně nízké úrovni. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 %. Jedná se de facto o technickou nulu. Dalším krokem ke zpřísnění měnové politiky ČNB by bylo právě zvýšení této sazby. Rusnok připustil, že pokud bude ekonomický vývoj odpovídat prognózám ČNB, mohlo by k tomuto zpřísnění dojít v druhé polovině letošního roku. Není ale vyloučeno, že zvýšení nastane až v příštím roce.

Zdroj: Thomson Reuters


Květnová inflace opět zrychlila (9. 6. 2017)

Meziroční míra inflace v květnu zrychlila v České republice na 2,34 % oproti dubnovým 1,97 %. Za růstem stojí zejména zvýšení cen potravin, alkoholických a nealkoholických nápojů, a tabáku.

Meziroční míra inflace v květnu zrychlila v České republice na 2,34 % oproti dubnovým 1,97 %. Za růstem stojí zejména zvýšení cen potravin, alkoholických a nealkoholických nápojů, a tabáku. Inflace tak byla v květnu mírně nad 2% inflačním cílem ČNB. Ten je platný od roku 2010 a ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace neodchýlila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Květnová inflace mírně překvapila analytiky, kteří v průměru očekávali růst cen o 2,1 %. Vyšší inflace pak demonstruje dobrý stav české ekonomiky, který provází rekordně nízká nezaměstnanost a pozvolný růst mezd. České domácnosti více utrácejí a spotřebitelské ceny rostou dle ekonomického konsensu téměř optimálním tempem.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v květnu stouply o 0,2 %. Meziměsíční růst spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů způsobilo zejména zvýšení cen ovoce o 2,5 %, vepřového masa o 2,6 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,8 %, nealkoholických nápojů o 0,9 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 2,5 %, vína o 3,2 % a tabáku o 0,5 %. Na snižování cenové hladiny v květnu působil zejména pokles cen v dopravě, kde ceny pohonných hmot klesly o 1,1 %, dále se snížily ceny výrobků a služeb spojených s osobní péčí o 0,6 % a ceny finančních služeb o 1,1 %. Růst cen také vytváří ekonomické podmínky pro zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ta drží svoji klíčovou úrokovou sazbu už déle než čtyři roky na technické nule a v letošním roce se poprvé od finanční krize 2008 nabízí možnost zvyšování.

Zdroj: Thomson Reuters