Archiv novinek
EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s.
Bitcoin už se nevyplácí ani těžit, je příliš levný

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů...

Podle serveru CNBC se bitcoin aktuálně nachází v bodě, kdy se jej nevyplácí těžit. Podle jeho modelu činí náklady na těžbu v průměru 8 038 dolarů, v posledních dnech se jeho cena přitom propadla pod úroveň 8 000 dolarů. Model CNBC zahrnuje tři faktory, náklady na hardware, cenu elektřiny a další náklady, například provoz chladicích zařízení. Vytěžení bitcoinu navíc trvá stále déle a tím je těžba tedy i nákladnější. Bitcoin se těží energeticky náročným procesem, ke kterému se využívá vysoká výpočetní síla počítačového hardwaru. Vzhledem k vysoké poptávce po hardwarových komponentech navíc vzrostla i cena vybavení potřebného k těžení.

Výnosy těžařů se kvůli velkému zájmu o těžení snížily od prosince o polovinu, tvrdí generální ředitel serveru CryptoCompare Charlie Hayter. S bitcoinem to tak začíná vypadat čím dál hůř. Podle Stefana Hofrichtera, hlavního ekonoma a investičního stratéga nadnárodní investiční společnosti Allianz Global Investors, se jeho cena dříve či později propadne k nule. Podle něj bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu. Například zlato je akceptováno a používáno lidstvem jako platidlo či uchovatel hodnoty již po více než dva a půl tisíce let v porovnání s necelou dekádou v případě bitcoinu. Jde tak o další výraznou osobu, která bitcoin nepovažuje za perspektivní, což mu dále ubírá.


Česká ekonomika na konci roku zrychlila růst

Tuzemská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 % z 5,1 % v předchozím čtvrtletí.

Tuzemská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila meziroční růst na 5,2 % z 5,1 % v předchozím čtvrtletí. Mezičtvrtletní růst zůstal na 0,5 procenta. Za celý loňský rok pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 %. Růst ekonomiky byl v závěru roku podpořen především domácí poptávkou. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,3 %, nejvíce od roku 2007. Investiční výdaje firem směřovaly zejména na stavební investice a do strojního vybavení. Hlavním faktorem celoročního růstu byla zahraniční poptávka. Dařilo se vyvážet auta, elektrická zařízení a chemické produkty.

Růst ekonomiky je rovnoměrně rozložený a zaručuje dobrý vývoj i v letošním roce. Nicméně růst HDP by měl letos podle odhadů kvůli postupnému vyčerpání kapacit zpomalit na zhruba 3,5 %. Kromě solidního růstu soukromé spotřeby porostou i investice. K těm soukromé společnosti motivuje stálý nedostatek pracovní síly a nadále poměrně nízké úrokové sazby.


Kvalita života v Česku je vyšší než ve Francii nebo ve Velké Británii (5. 2. 2018)

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace.

Světové ekonomické fórum vydalo novou zprávu o Indexu rozvoje (IDI). Index IDI každý rok porovnává 103 zemí dle jejich ekonomické situace. Zaměřuje se na to, jak si jednotlivé země vedou v různých 11 sledovaných kategoriích. Kategorie reflektují vedle hrubého domácího produktu na hlavu také míru zaměstnanosti, délku a kvalitu života, míru chudoby, příjmovou nerovnost, veřejný dluh nebo znečištění životního prostředí, které ekonomika sama vytváří.

Česká Republika se podle indexu umístila na 15. místě ze všech 103 sledovaných států. Předbíháme tak takové země jako je například Francie, Velká Británie nebo Japonsko. Podle světového ekonomického fóra máme v Česku nízkou míru chudoby, relativně malý rozdíl příjmů mezi bohatými a chudými a nízkou nezaměstnanost. Česká Republika je Světovým ekonomickým fórem zařazena mezi vyspělé země, na rozdíl třeba od Maďarska či Polska, které jsou doposud řazeny mezi země rozvojové.

První místo na základě IDI indexu získalo Norsko, následováno Islandem, Lucemburskem a Švýcarskem.

Zdroj: http://www3.weforum.org/docs/WEF_Forum_IncGrwth_2018.pdf


ČNB upravuje portfolio devizových rezerv (15.1.2018)

Za loňský rok, kdy centrální banka opustila kurzový závazek, koruna EURCZK vyskočila k euru o 5,7 procenta a stala se tak druhou nejvíce posilující měnou.

Za loňský rok, kdy centrální banka opustila kurzový závazek, koruna EURCZK vyskočila k euru o 5,7 procenta a stala se tak druhou nejvíce posilující měnou. Hodnota devizových rezerv ČNB dosahuje 123,4 miliardy eur, což se rovná 66 procentům hrubého domácího produktu země. Banka ve čtvrtek ráno oznámila, že využije více než polovinu svého portfolia devizových rezerv na investice do nástrojů s delší dobou splatnosti a vyšším výnosem, zejména do dluhopisů. Své devizové rezervy rozdělí do dvou tranší tak, aby mohla lépe spravovat své investiční portfolio poté, co rezervy za 3,5 roku trvání kurzového závazku vzrostly téměř pětinásobně. ČNB nyní bude nově investovat zhruba 55 procent devizových rezerv do nástrojů s delší splatností, které by jí měly přinášet vyšší výnos a kde se prodlouží investiční horizont. Zbylých 45 procent v takzvané likvidní tranši bude centrální banka používat pro nutné a bezpečné fungování z hlediska měnové politiky a bude je investovat téměř výlučně do dvou základních rezervních měn, do eur a dolarů. Guvernér dále upřesnil, že v likvidní tranši devizových rezerv má ČNB 56,7 miliardy eur, zatímco v investiční tranši má 64,8 miliardy eur.


MFČR zveřejnilo plán financování státního dluhu na příští rok (24.12.2017)

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Uvádí to v nově zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018.

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Uvádí to v nově zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018. Pro letošek počítá, podle aktualizace strategie z června, s 290,9 miliardy korun. Ministerstvo chystá plánované výdaje pokrýt emisemi státních dluhopisů převážně se splatnostmi nad pět let. Tím potvrzuje záměr prodlužovat splatnost státního dluhu. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla letos činit minimálně 150 miliard korun. Celkově pro letošek Ministerstvo očekává pokles podílu státního dluhu z loňské úrovně 33,8 % na úroveň 32,4 % HDP.

V rámci financování počítá Ministerstvo příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 50 miliard korun, splátkou tří emisí dluhopisů za 184,4 miliardy, splátkou zahraniční emise státních dluhopisů za 2 miliardy eur (zhruba 51 miliard Kč), splátkou čtyř emisí spořicích státních dluhopisů za 16,4 miliardy korun a refinancováním emisí státních pokladničních poukázek za 44 miliard korun. Do financování chce zapojit i volné peníze ze souhrnných účtů státní pokladny. Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly v příštím roce stoupnout. Ministerstvo očekává příští rok čisté úrokové výdaje 45,5 miliardy korun, zatímco letos hlásí skutečné výdaje za 39,4 miliardy korun. To je o 6,5 miliardy korun méně než původně plánovalo.


Koruna je nejsilnější od října 2013 (26.11.2017)

Česká měna nadále posiluje a prolomila další důležitou hranici. Její kurz vůči euru se dostal pod úroveň 25,50. Je tak nejsilnější nejen od dubnového konce intervencí ČNB, ale dokonce od října 2013.

Česká měna nadále posiluje a prolomila další důležitou hranici. Její kurz vůči euru se dostal pod úroveň 25,50. Je tak nejsilnější nejen od dubnového konce intervencí ČNB, ale dokonce od října 2013. Od 6. dubna, kdy k ukončení umělého oslabování nad 27 korun za euro došlo, již posílila o zhruba 6 %. Posilování koruny je způsobeno především pozitivním ekonomickým vývojem a očekáváním ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Trhy překvapil především guvernér Jiří Rusnok, podle kterého jsou šance prosincového zvýšení sazeb ČNB padesát na padesát.

Rusnok řekl, že zvýšení repo sazby by se mohlo opět odehrát v rozsahu 25 bazických bodů, stejně jako v listopadu, kdy tato klíčová sazba ČNB stoupla na 0,5 %. To by odpovídalo hladkému návratu k normální měnové politice ČNB. Možnost, že by se na prosincovém zasedání mohly sazby zvýšit, připustil také viceguvernér Mojmír Hampl. Samozřejmě už jen samotné vyjádření členu bankovní rady má na trh značný efekt. Posilování koruny je pro české domácnosti především před Vánocemi pozitivní zprávou. Navzdory posilování měny se však daří i českým exportérům. Za prvních 10 měsíců letošního roku podle odhadů Asociace exportérů dosáhl objem vývozu do zahraničí už 4,15 bilionu korun, což je více než za celý loňsky rok.

Zdroj: Thomson Reuters


Ekonomický růst EU i eurozóny překonal očekávání (5. 11. 2017)

Meziroční hospodářský růst v eurozóně dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,5 %, oproti 2,3 % v předchozím čtvrtletí. V celé Evropské unii byl meziroční růst také 2,5%, což je opět zrychlení oproti 2,4 % v předchozím čtvrtletí.

Meziroční hospodářský růst v eurozóně dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,5 %, oproti 2,3 % v předchozím čtvrtletí. V celé Evropské unii byl meziroční růst také 2,5%, což je opět zrychlení oproti 2,4 % v předchozím čtvrtletí. Data vychází z předběžného odhadu Eurostatu, který čerpá z údajů od 17 členských zemí, jež mají na hrubém domácím produktu eurozóny podíl 94 % a na HDP celé EU pak 90 %.

Eurostat uvádí také data o inflaci, která byla v říjnu v eurozóně 1,4 %. Spotřebitelské ceny v zemích platících společnou evropskou měnou tak v říjnu rostly o desetinu procenta pomaleji než v předcházejícím měsíci. Nejvýraznější vliv na podobu inflace měly v říjnu ceny energií, které vzrostly o 3 %, v září to bylo o 3,9 %. O 2,4 % se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků a ceny služeb rostly o 1,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně v září klesla na 8,9 % ze srpnových 9,0 % a byla tak na nejnižší úrovni od ledna 2009. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti činila 7,5 %, což je stejně jako v srpnu. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České Republice, kde v září klesla dokonce na 2,7 %. Následuje Německo s 3,6 % a Malta se 4,1 %. Nejhůře je na tom stále Řecko s 21 % a Španělsko s 16,7 %.


ČNB zvýšila úrokové sazby (5. 11. 2017)

Bankovní rada na svém zasedání 2. listopadu dle očekávání rozhodla ve prospěch zvýšení úrokových sazeb, letos již podruhé.

Bankovní rada na svém zasedání 2. listopadu dle očekávání rozhodla ve prospěch zvýšení úrokových sazeb, letos již podruhé. Klíčovou 2T repo sazbu ČNB zvýšila o 25 bazických bodů na 0,50 %. Touto sazbou ČNB úročí dvoutýdenní operace, kdy z trhu stahuje přebytečnou likviditu komerčních bank výměnou za cenné papíry. Ty se později ČNB vrací, proto jde o reverzní sazbu. Lombardní sazbu zvýšila ČNB o 50 bazických bodů na 1,00 %. Za tu si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, zůstala beze změny na 0,05 %.

ČNB tak podle očekávání ekonomů reaguje na rychlý růst tuzemské ekonomiky spojeným s přehříváním trhu práce a růstem spotřebitelských cen, který se pohybuje nad 2% inflačním cílem centrální banky. V září vzrostla míra inflace meziročně o 2,7 %, což je nejrychlejší tempo od začátku roku. ČNB usiluje o to, aby se míra inflace pohybovala okolo 2%. Poprvé po více než deseti letech zvýšila úrokové sazby také britská centrální banka. Základní úrokovou sazbu posunula z nynějšího minima 0,25 % o 25 bazických bodů na 0,50 %. Předpokládá zároveň, že v příštích třech letech bude nutné sazby zvyšovat i nadále, byť jen pozvolna.


České hospodářství vzrostlo o 4,7 % (8.10.2017)

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,7 %. Oproti předchozímu kvartálu se česká ekonomika zvýšila o 2,5 %.

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 4,7 %. Oproti předchozímu kvartálu se česká ekonomika zvýšila o 2,5 %. Jedná se o nejnovější údaje Českého statistického úřadu. Hlavním tahounem zůstává domácí poptávka. Solidní zrychlení zaznamenala i spotřeba domácností, zatímco zahraniční obchod působil do mezičtvrtletního růstu mírně negativně. Významný podíl na růstu v druhém čtvrtletí měla také investiční aktivita.

Podle ČSÚ se ve druhém čtvrtletí dařilo většině odvětví národního hospodářství. K růstu přispěl hlavně zpracovatelský průmysl tažený nejen výrobou aut, ale například i zvýšením produkce elektrických přístrojů a zařízení. Od letošního dubna do června však klesla ziskovost podniků meziročně o 2,9 procentního bodu na 49,6 %. To souviselo s rostoucími mzdovými náklady, které se zvýšily meziročně o 9,4 %. Reálné příjmy domácností vzrostly ve druhém čtvrtletí o 2,6 % a spotřeba na obyvatele o 2,9 %. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření byl 24 596 korun.


Koruna posiluje nejvíce ze všech měn na světě (8.10.2017)

Česká koruna od ukončení intervencí ČNB posiluje vůči euru nejvíce ze všech měn světa. Ve středu 4. října se její kurz na mezibankovním trhu dostal až na hodnotu 25,87 za euro.

Česká koruna od ukončení intervencí ČNB posiluje vůči euru nejvíce ze všech měn světa. Ve středu 4. října se její kurz na mezibankovním trhu dostal až na hodnotu 25,87 za euro. Postupně se tak přibližuje úrovním před zahájením intervencí České národní banky v listopadu 2013. Posílení koruny pod hranici 25,9 koruny za euro bylo taženo vývojem v regionu, jelikož vůči euru sílil výrazně jak polský zlotý, tak maďarský forint. Koruna tak od začátku roku již vůči euru posílila o více než 4 %, což je dáno i tím, že ji až do dubna centrální banka uměle oslabovala ve snaze odvrátit deflaci, podpořit ekonomiku a zrychlit růst spotřebitelských cen.

Mírou zpevňování vůči euru od začátku roku se koruně z ostatních měn přibližují pouze mosambický nový metical, srbský dinár a polský zlotý. Vůči americkému dolaru koruna posílila dokonce o více než 16 %. Česká koruna by si navíc mohla udržet prvenství i ve zbytku roku. Všeobecně se předpokládá její další posilování. Důvodem je očekávání, že ČNB bude na svém listopadovém zasedání pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.